Já jsem Majetek. Kdo je víc.
Dlouhá léta jsem byl hlavně hmotný. Teda nevysvětlujte si to jako „těžký“. Budovy, stroje, auta. Prostě bylo na co sáhnout.
Ve spoustě malých a středních firem mě sledujou blbě.
Někdo manažerům a majitelům nakukal, že hlavní je mě rychle odepsat a snížit daně. A když podle toho nastaví i moje účetní odpisy, aniž by se podívali, jak dlouho budu makat, je veselo.
Rozvaluju se pak ve firmě, normálně pracuju, ale v účetnictví mám hodnotu nula.
Já. Nula. To si teda vyprošuju.
Napřed firmě zbytečně srážím výsledek. A když mě odepíšou, najednou vypadá zisk líp. Já přitom dělám pořád stejnou práci.
A leasing? To se ve firmě někdy zabydlím tak, že mě v její rozvaze ani nenajdete. Platit za mě ovšem musí.
Pak přijde banka, investor nebo auditor. A začne se vyptávat, co ve firmě vlastně jsem, kolik stojím a komu patřím. To víte, ti z toho dělají vědu. A majitel dělá, že tomu nerozumí. 😀
A spravit to? No tak na to zapomeňte. Dokud tu budu máte problém. Pouhé přepsání čísla v rozvaze nejde.
Dneska navíc umím být pěkně virtuální. Třeba software nebo licence. To jsou pak čáry máry v účetnictví, kterým leckdo nevěří. Nemůžou si na mě sáhnout.
Přitom makat můžu stejně jako ten soustruh.
Jinak mě v rozvaze najdete v aktivech. Často na mně stojí celý byznys. Ale kde jsou ty zlaté časy, kdy jsem byl symbolem stability firmy. Přestavte si, dneska jsou firmy, které dělají stamilióny beze mě. 🙈
Když mě obdivujete, nezapomeňte se podívat i na druhou stranu rozvahy. Tam často sedí Úvěr.
To je neskutečná baba. Kámoška i zabiják v jedné osobě.
